košík
kontaktní formulář
chci zaslat dotaz
počítadlo přístupů
online: 1
dnes: 122
týden: 685
produkty v akci
MEOSTAR  R1, 1 -- 4 x 22 RD, puškohled zejména pro naháňky
- 17%
původní cena: 24 650,60 CZK
20 460,00 CZK
Blaser - dvojnožka - BiPod Carbon
TIP
původní cena: 15 444,44 CZK
13 900,00 CZK
Puškohled Optika6 1-6x24 RD SFP
- 10%
původní cena: 13 555,55 CZK
12 199,99 CZK
Meostar R1r 3-12x56 RD/MR = se šínou, pro upevnění bez kroužků na zbraň
- 13 %
původní cena: 29 772,73 CZK
26 200,00 CZK
Termovize  PUŠKOHLED - Lahoux  LS 50
TIP
původní cena: 110 000,00 CZK
77 000,00 CZK
MEOPTA - MeoPro 8x56 HD Plus - NOVINKA - dalekohled
- 18 %
původní cena: 19 390,24 CZK
15 900,00 CZK
puškohled Meopta Optika 6,  3 -18 x 56 RD - SFP
TIP
původní cena: 18 764,04 CZK
16 699,99 CZK
MeoNight 1.1 - Noční Vidění Předsádka z MEOPTA Přerov
TIP
původní cena: 104 875,00 CZK
83 900,00 CZK
Dalekohled  MeoPro 10 x 42  HD   NOVINKA
-11%
původní cena: 16 067,42 CZK
14 300,00 CZK
Meo Range 10x42 HD, dalekohled s laserovým dálkoměrem
- 14 %
původní cena: 47 558,13 CZK
40 899,99 CZK
MAUSER  M 18 - NOVÝ MODEL kulovnice
ZÁVIT PRO TLUMIČ
původní cena: 23 906,25 CZK
22 950,00 CZK
MEOPTA - MeoStar B1    12x50  Dalekohled
TIP
původní cena: 39 726,03 CZK
29 000,00 CZK
Puškohled Optika6 4,5-27x50 RD SFP
- 6%
původní cena: 18 936,17 CZK
17 800,00 CZK
MEOSTAR  R1, 7x56 RD, (červený bod). Velmi solidní puškohled s pevným zvětšením. Má bohužel tubus jen palcový a velký kužel k objektivu může být problém při instalaci na zbraň.
- 19%
původní cena: 23 271,60 CZK
18 850,00 CZK
Meopta - puškohled Optika 6,  3-18 x 50 RD - SFP
TIP
původní cena: 17 222,22 CZK
15 500,00 CZK
MAUSER   M 18 ,  kulovnice opakovací
TIP
původní cena: 22 359,55 CZK
19 900,00 CZK
MEOPTA - Dalekohled - Optika HD  10x42
- 7%
původní cena: 8 833,34 CZK
7 950,00 CZK
ZEISS V4 Conquest,  3 - 12 x 56 RD  Puškohled
SUPER CENA
původní cena: 30 224,71 CZK
26 899,99 CZK
Meostar R1r  3-12 x 56 RD, všestraně použitelný velmi kvalitní puškohled.
- 17 %
původní cena: 27 045,45 CZK
23 799,99 CZK
MeoStar R2 - NOVINKA 6-ti násobný ZOOM
- 19 %
původní cena: 38 372,10 CZK
33 000,01 CZK
NOVINKA MeoPro 8x42 HD
-20%
původní cena: 16 000,00 CZK
12 800,00 CZK
ZEISS - Conquest  V4,  6-24 x 50 RD s ASV věžemi - puškohled
SUPER CENA
původní cena: 35 212,77 CZK
33 100,00 CZK
Meopta - OPTIKA  LR 10X42 HD - dalekohled s integrovaným Laserovým dálkoměrem - NOVINKA r.2021
NOVINKA 2021
původní cena: 35 052,64 CZK
33 300,00 CZK
HIKMICRO THUNDER TH35
AKCE
původní cena: 59 888,88 CZK
53 899,99 CZK
Meopta - dalekohled OPTIKA  HD  8x42
- 11%
původní cena: 8 522,73 CZK
7 500,00 CZK
MEOSTAR  8x56, B1, Meopta, dalekohled s velkou světelností
- 12%
původní cena: 33 734,95 CZK
28 000,00 CZK
Mauser M18 WALDJAGD bez mířidel
původní cena: 26 736,84 CZK
25 400,00 CZK
BLASER  B2 – M   2,5 – 15 x 56 IC – puškohled
TIP
původní cena: 46 629,21 CZK
41 500,00 CZK
nejprodávanější produkty
Fotopast - FOX cam 4G  LTE
TIP
5 499,99 CZK
MAUSER  M 18 - NOVÝ MODEL kulovnice
ZÁVIT PRO TLUMIČ
22 950,00 CZK
MAUSER   M 18 ,  kulovnice opakovací
TIP
19 900,00 CZK
BLASER  F16 - GAME  Broková kozlice
SUPER CENA
84 400,00 CZK
náboje  NORMA  VULKAN
1 210,00 CZK
GLOCK  17/19  páté generace - GEN 5  NOVINKA
GLOCK gen 5 NOVINKA
18 600,00 CZK
nejnovější produkty
Blaser , náboj  8x68S - CDP
TIP
120,00 CZK
VÁBNIČKY  - na  SRNČÍ zvěř VIŠŇOVKA 400 kČ
TIP
400,00 CZK
Dalekohled Zeiss Terra ED 8x42
SUPER CENA
9 999,00 CZK
Fotopast - FOX cam 4G  LTE
TIP
5 499,99 CZK

ODBORNÉ INFORMACE

Pro  " NADŠENCE - OPTIMISTY "  kteří se touží dozvědět něco víc o balistice,  nabízíme odkaz na web:     http://www.balistika.cz      Třeba z toho budete mít   "dobrý pocit" . Odborné informace jsou jako roleta, jedna pod druhou .

..---------------------------------------------------------------------------------..---------------------------------------------------------------------------------

NĚCO  MÁLO  O  BALISTICE

Jsou otázky CO je zásadní a co podružné pro střelbu  na větší vzdálenosti. Níže je něco málo informací pro orientaci v této problematice :

STOUPÁNÍ  VÝVRTU  má vliv pouze na stabilizaci střely. Na nic jiného.  Počet drážek v praxi neprokázal  mít  vliv na nic jiného, než na přesnost.  Při BR střelbě na dlouhé vzdálenosti,  když  je povrch střely více poškozený   od  více drážek tak má tím pádem střela i horší balistické  vlastnosti.

Stoupáni vývrtu je ROZHODUJÍCÍ  = jak DLOUHOU  (těžkou) sřelu vývrt ještě  ustabilizuje.

Co se týče stoupání  vývrtu,  tak to je věc velice důležitá.  Všeobecně platí, čím delší střela (zpravidla i těžší ) tím rychlejší stoupání vývrtu je potřeba k její stabilizaci.  Existuje na to několik vzorců, ale vždy  se vychází z údajů od výrobce.  Vzorce pro výpočet potřebného stoupání pro danou střelu o určité délce jsou například uvedeny v manuálu k programu ing. Faikla  =  Ballistica. Nejjednodušší je vzorec:
stoupání = (D*D*K)/L    /// D= průměr střely v mm , K = koeficient pro střely do průměru 7mm je to 200 , pro střely nad 7mm je to 160 , L = délka střely v mm. stoupání je v mm.

DŮLEŽITÁ  poznámka = Vždy je lepší mít tzv. „ přetočenou “  střelu než nedotočenou. tj. kratší střela do rychlejšího stoupání jde, ale delší do pomalejšího než je třeba ke stabilizaci nejde.  Twist  - 12" ustabilizuje v pohodě do 168grein.(11.gramů)  Delší střely, a tím i Těžší , už mají problém s přesností.  Twist 9" běžně  stabilizuje střely od většiny výrobců do 69.gramů. Některé  i 73. gramů. Nejoptimálněji  vycházi  střela do 60.gramů. Twist 8" do ca 80.gramů. Twist 7" 80-90.gramů  / 1. grain   je   0,065  gramu == 1.gram = 15,432  grainů  /

STABILIZACE  STŘELY  ROTACÍ  S  VLIVEM  DÉLKY  HLAVNĚ:

Délka hlavně má zásadní vliv pouze na úsťovou rychlost = V0.

Otáčky  střely na ústí ,  OTÁČKY STŘELY vypočteme tak, že úsťovou rychlost V0 v m/sec. dělíme stoupáním ( twist ) taky v metrech. Například úsťová rychlost je 820m/sec. a stoupání vývrtu (twist) je 9.palců  // 9 x 2,54 = 22,9cm //. TEDY -- 820 : 0,229 =  3.581 . Střela opouští  hlaveň se svojí rotací : 3.581 otáček/sec. ( 1.palec = 2, 54 cm )

Pro  názornost. Rychlost V0 820m/sec.  je naměřena na hlavni délky 60.cm. Tam bude rotace střely = 3.581 otáček/sec. .. Když bude hlaveň dlouhá 52.cm, sníží se úsťová rychlost V0. / Dá se obecně říct, že 1.cm hlavně zvyšuje/snižuje V0 o cca. 5.cm/sec.  60 -52 = 8cm. 8x5 = 40. Z toho plyne, že úsťová rychlost V0, u kratší hlavně bude: 820 – 40 = 780 m/sec.  Takže stabilizace střely rotací z krátké hlavně bude:  780 : 0,229 = 3.406 otáček/sec.

Čím více otáček za sec. tím lepší stabilizace střely. ( Nápověda: co je víc 3.581 Kč nebo 3.406 Kč?) Samozřejmě že pro střelbu na vzdálenosti 100 – 150m to nemá zásadní vliv.

Nezapomínejme i na to, že jeden ze zásadních parametrů pro rychlé  usmrcení cíle je DOPADOVÁ  ENERGIE  střely. Ta se snadno vypočítá podle vzorce  ½ m x V2.  ( jednu polovinu hmotnosti střely v gramech  násobíme rychlostí v metrech za sec. na druhou.  Příklad:  střela o  hmotnosti  11.gram, V0 = 850m/sec.== 5,5 x 722.500 = 3.974 J dopadové energie. Když je kratší  hlaveň, tak u stejného náboje bude rychlost V0= MENŠÍ než u delší hlavně,  střela bude mít tedy menší dopadovou energii a horší stabilizaci rotací. 

Je třeba si ale  nejdřív  uvědomit, že střela NEMÁ dokonale symetrický plášť (až na ušlechtilé výjimky lisované na prémiových lisovadlech) a není "vržena" do přechodového kužele dokonale sou-ose s vývrtem ! Takže  tlakem hnacích plynů, průtlačným odporem a při zrychlení na úrovni stovek G je střela tak nějak "zkomprimovaná", ale v 99% případů NE symetricky ! Už ve vývrtu se tedy zpravidla točí nějaký  „knedlík“  s těžištěm i podélnou osou střely umístěnými mimo osu vývrtu. Pro čtenáře se slabší představivostí je potřeba doříct, že nesymetrická deformace střely i její nepravidelný pohyb zůstanou zachovány i po výletu střely z ústí hlavně - s výrazným  negativním  vlivem na vnější balistiku střely ! Zlatá jednuška a kulobrok= bez zásobníku.                   

Pak je tu otázka. Čemu říkáme Balistika? BC / balistický  koeficient / není vše, pokles taky není vše. Aby střela měla vysoký BC, musí mít tvar a vysoké PRŮŘEZOVÉ zatížení. Taková střela se ale v hlavni hůře urychluje, takže = nižší úsťová rychlost - To zase vyžaduje kratší stoupání. To zase vede k vyšší derivaci. Kam až je taková střela stabilní. Jaká je precese a nutace? To je celá řada otázek, které tvoří dohromady balistiku.( údaj BC 1 = pro střely s rovnou zádí,BC 7 pro Boat Tail = zúžený zadek střely). To průřezové zatížení není o Velké a Malé střele, ale o VZÁJEMNÉM VZTAHU  průřezu střely a její hmotnosti. Takže střela cal 30/ 150 grein. má BC 0,20,// 180 grein 0,25// a střela cal 243 100grein má 0,23 .( viz. 150 : 7,62 = 0,20 ) .    . Rozhodně to není tak jednoduché zredukovat stabilizaci na hmotnost střely a rychlost, případně na její délku. To jsou jen nějaké předpoklady. Celý problém tkví v tom, že střela má nějaké hmotnostní těžiště, které je současně působiště dopředné  setrvačné síly. Oproti ní působí v těžišti dynamických sil odporu vzduchu síla s opačnou orientací, než má setrvačná síla. Mohou nastat tři případy. Dynamické těžiště je před hmotnostním těžištěm (blíže špičce střely) bráno proti směru pohybu. Střela bude nestabilní s tendencí se převracet. Čím bude tato vzdálenost větší, tím bude potřebovat střela větší otáčky ke své stabilizaci. (Je to případ neroztočeného vlčka, kterého chcete postavit na špici.) V opačném případě polohy těžišť jde o takzvanou šípovou stabilizaci a střela nepotřebuje rotaci ke své stabilizaci. (Vlček zavěšený na provázku) Mezi tím je samozřejmě mezní případ, kdy obě těžiště splynou. To hmotnostní těžiště má konstantní polohu, ale to těžiště dynamického odporu vzduchu cestuje axiálně / ve směru osy  / s rychlostí. A aby to nebylo tak jednoduché ono cestuje i v radiálním směru, čehož výsledkem je precesní a nutační pohyb střely v rámci gyroskopické stabilizace. Je jasné, že tady hrají roli jak aerodynamické vlastnosti střely, tak i její vnitřní konstrukce. (Jinak se bude chovat střela stejného tvaru a hmotnosti, kdy jedna bude mít dutinu vpředu a druhá vzadu.) Počáteční poměr počtu otáček a úsťové rychlosti je dán stoupáním vývrtu. Tento poměr se ale mění po dráze střely a mění se i klopný moment. Takže střela nemusí být nutně stabilní po celé dráze letu.
Ale ve zkratce - vyšší BC znamená pomalejší ztrátu rychlosti střely ( mimo jiné ), takže stejně rychle vystřelené střely stejné hmotnosti a rozdílným BC budou mít i rozdílnou dráhu letu, plošší bude ta s vyšším BC.

BC udává, jak dobře odolává střela odporu vzduchu. Čím je větší  hodnota BC. Tím déle střela odolává odporu vzduchu, déle drží rychlost,  a  je méně náchylná na boční vítr.

V PODSTATĚ  - pro běžný odhad "lovce" - je možné se orientovat podle balistického koeficientu, ten charakterizuje aerodynamické vlastnosti střely (zohledňuje i průřezové zatížení) a vliv bočního větru téměř stejně jako vliv čelního odporu vzduchu. ( dohromady " SNOS “). Pokud nějaká střela, bez rozdílu ráže, bude mít např. BC(G1) = 0,300 pak při stejné počáteční rychlosti bude "snos" střely bočním větrem "stejný", bez ohledu na konkrétní typ a rozměry.
ZVÝŠENÍ  počáteční rychlosti V0 pak způsobí ZMENŠENÍ , jak poklesu dráhy střely, tak odchylky vytvořené bočním nebo i vertikálním prouděním vzduchu. ( tzv. SNOS )

.---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 

BINOKULÁRNÍ  DALEKOHLEDY

slouží pro pozorování oběma očima najednou. Jsou to optické přístroje, které obsahují řadu různých čoček, hranolů a clon pečlivě sestavených v přesně určeném pořadí do těla dalekohledu tak, aby ve výsledku vytvářely zvětšený obraz vzdálených objektů.

Pokud se do binokulárního dalekohledu díváte oběma očima, lépe vnímáte šířku a hloubku zorného pole. Obraz se jeví plastičtější a více odpovídá skutečnosti. Oči jsou dobře relaxované a můžete pohodlně pozorovat i jemné detaily. Pozorování oběma očima je pohodlnější a přirozenější než pozorování jedním okem pomocí monokulárních dalekohledů, spektivů nebo astronomických teleskopů, kdy je druhé oko zavřené nebo zakryté.

TYPY A ROZMĚRY DALEKOHLEDU

Dalekohledy lze podle tvaru rozdělit do DVOU  skupin. Jedny mají ZALOMENÝ  tvar a jedny mají ROVNOBĚŽNÉ – PŘÍMÉ TUBUSY . Tvar dalekohledu je dán použitými hranoly. Obecně se v dalekohledech používají DVY  typy hranolů:  STŘECHOVITÉ  (roof) hranoly,  a PORRO hranoly.

Dalekohledy se střechovými hranoly mají dva rovnoběžné tubusy, protože hranoly jsou uspořádané rovnoběžně s optickou osou čoček. Jsou kompaktnější a skladnější. Běžně se jim říká lineární dalekohledy.

Dalekohledy s porro hranoly mají zalomený tvar, protože hranoly jsou uspořádané napříč. Poskytují větší šířku a hloubku zorného pole než podobné dalekohledy se střechovými hranoly. Běžně se jim říká klasické dalekohledy, triedry nebo porro  dalekohledy.

HRANOLY V DALEKOHLEDECH

Proč jsou v dalekohledech hranoly ? Hlavním důvodem je, že hranoly převrací obraz tak, abychom jej mohli pozorovat stejně orientovaný, jako je ve skutečnosti. Obraz vytvořený pouze soustavou spojných čoček, které se používají v dalekohledech, by byl bez hranolů výškově a stranově převrácený. Právě proto se do optické soustavy vkládají hranoly, které obraz obrací. Pozorovatel pak může vidět obraz objektu tak, jak vypadá ve skutečnosti.  

Hranoly také umožňují vyrábět kratší a kompaktnější typy dalekohledů. Celková délka optické soustavy tvořené pouze čočkami by byla bez hranolů delší (nebo by bylo potřeba použít čočky o jiných parametrech) a tak by byl i dalekohled mnohem delší. Protože se světlo v hranolech několikrát láme a urazí v nich poměrně dlouhou vzdálenost, je celková délka dalekohledů s hranoly kratší, než by byla bez hranolů. Díky hranolům lze tedy vyrobit menší a skladnější dalekohledy.

STŘECHOVÉ  HRANOLY     A     PORRO  HRANOLY. 

Jaký je rozdíl mezi střechovými a porro hranoly ? Binokulární dalekohledy  (pokud se nejedná o divadelní kukátka Galileiho typu) obsahují kromě okulárů a objektivů ještě hranolovou soustavu, která převrací obraz pozorovaného objektu. Výsledný obraz vytvořený dalekohledem je pak stejně orientovaný jako pozorovaný předmět. Hranoly také umožní, aby se dráha paprsku z objektivu k okuláru snáze vešla do menších rozměrů těla dalekohledu.

Obecně se v dalekohledech používají dvě skupiny hranolových soustav -  s porro hranoly a se střechovými hranoly.

tento typ hranolů poprvé použil italský optik Ignazio Porro v roce 1850. Dalekohledy s porro hranoly jsou typické zalomeným tvarem. Výhodou porro hranolů je, že na všech jejich odrazných plochách dochází k totálnímu odrazu světla bez ztrát a je velmi snadné a relativně levné takové hranoly vyrobit. Optická osa dalekohledů s porro hranoly je zalomená ve tvaru písmene Z. Tyto dalekohledy jsou robustnější  a těžší než dalekohledy se střechovými hranoly.

PORRO   hranoly je snadné vyrobit a jelikož u nich dochází k totálním odrazům na všech odrazných plochách, není potřeba používat dielektrické reflexní ani fázové vrstvy. Jejich výroba je tedy poměrně levná.

Dalekohledy s porro hranoly mají ve srovnání s levnými dalekohledy se střechovými hranoly  kvalitnější obraz, širší zorné pole a větší hloubku ostrosti a díky větší vzdálenosti mezi objektivy se může obraz jevit trochu plastičtější.

STŘECHOVÉ HRANOLY

(anglicky roof nebo německy Dach) – jejich název je odvozený od tvaru střechy, který tvoří dvě navzájem kolmé optické plochy. Dalekohledy se střechovými hranoly mají rovné tubusy bez zalomení a jsou menší a skladnější než dalekohledy s porro hranoly. Výroba střechových hranolů je však náročnější a dražší než výroba porro hranolů. Obecně se používají dva typy střechových systémů - Schmidt-Pechan a  ( Abbe-Koenig. Některé ZEISS dalekohledy )

HRANOLY  SCHMIDT-PECHAN

Nejčastěji používaný systém Schmidt-Pechan se skládá ze dvou opticky stmelených  hranolů vyrobených z různých druhů skel. Schmidtův hranol obsahuje střechu, na které dochází k fázovému posunu světla a u kvalitnějších dalekohledů se proto pokrývá fázovými vrstvami. Na jedné ploše Pechanova hranolu zase nedochází k totálnímu odrazu a vznikají tak světelné ztráty. Pro dosažení kvalitního obrazu dalekohledu se na tuto plochu nanáší tzv. reflexní dielektrické vrstvy, které zvyšují odraznost plochy a snižují světelné ztráty. Z toho je patrné, že výroba střechové hranolové soustavy je mnohem náročnější než výroba klasických  porro hranolů. Výhodou dalekohledů se střechovými hranoly jsou menší rozměry a hmotnost a při použití moderních technologií optických vrstev dosahují dalekohledy se střechovými hranoly lepší kvality obrazu než dalekohledy s porro hranoly. Výroba střechové hranolové soustavy vyžaduje velkou přesnost a dodatečnou úpravu optických ploch. Dalekohledy se střechovými hranoly jsou z toho důvodu mnohem dražší než dalekohledy s porro hranoly.

Ještě nedávné minulosti se  uznávalo, že dalekohledy s porro hranoly mají kvalitnější obraz než dalekohledy se střechovými hranoly. Jelikož jsou ale  dalekohledy s porro hranoly robustní, těžké a choulostivé,  začaly být oblíbenější elegantní, skladné dalekohledy se střechovými hranoly (roof) a rovnými tubusy. S postupným rozvojem nových optických materiálů a se zdokonalováním technologií dielektrických vrstev dnes dosahují dalekohledy se střechovými hranoly lepších optických vlastností než dalekohledy s porro hranoly. Porro dalekohledy se však stále ještě vyrábí, jelikož jejich kvalita je lepší než u levných dalekohledů se střechovými hranoly a jejich cena je nižší.  V dalekohledech se střechovými hranoly dochází při lomu světla k fázovému posunu. Světlo odražené od "střechové" plochy hranolu je částečně polarizované a může docházet k interferencím. Toto způsobuje ztráty intenzity procházejícího světla (jasu) a informace (rozlišení). Platí to pro oba používané systémy Abbe-Koenig i Schmidt-Pechan, i když u každého jsou fázový posun a interference jiné. Zejména je to vidět u dalekohledů s velkým zvětšením a malou výstupní pupilou. Tento jev lze výrazně potlačit nanesením speciálních vrstev na plochy hranolů. Výsledný kontrast a rozlišení je pak na první pohled lepší a je srovnatelné s porro dalekohledy stejných parametrů.

Hlavní důvodem velkého cenového rozpětí je kvalita. Možná se to na první pohled nezdá, ale dalekohledy jsou přesné optické přístroje. Obsahují optické prvky – čočky a hranoly, které se vyrábí z různých materiálů – optických skel. Na jejich povrch se pro zlepšení optických vlastností a zvýšení průchodu světla nanáší speciální optické, antireflexní nebo fázové, vrstvy. Všechny optické členy by měly být dobře vycentrovány a uloženy v těle dalekohledu.

Použité materiály, technologie, přesné sesazení optiky do dvou rovnoběžných tubusů, mechanické provedení jemného ostření, dioptrické korekce, přesnost uložení clon, vodotěsnost a další detaily, mají velký vliv na kvalitu dalekohledu. To vše se zákonitě odráží na ceně.

Tělo dalekohledu lze vyrobit z běžného levného plastu, to se však vlivem teplot a častého používání opotřebovává znatelně více než hliníkové nebo hořčíkové slitiny, z nich se vyrábí dražší dalekohledy. Stejně tak, lze ulít čočky z „nějakého“ optického skla a nanést na ně antireflexní vrstvu, „někam“ vložit clony a to vše seskládat do plastového těla dalekohledu. Pokud se podíváte těmito velmi levnými dalekohledy, určítě uvidíte obraz objektu. Ten však může být v okrajích zorného pole neostrý, mohou v něm být patrné odlesky, ostření a rovnoběžnost optických os obou tubusů nemusí být přesná. Mnohdy to stačí, protože pozorovat přiblížený obraz je přeci jen nevšední zážitek. Pokud budete chtít rozeznat jemné detaily v obraze, nebo pozorovat tak, aby vás nebolely oči, pak již tyto levné dalekohledy dostačující nebudou.

.------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 

TLUMIČE :

 

Výhody použití  tlumičů

JAK  VZNIKÁ  HLUK  VÝSTŘELU ? 
Výstřel  z palné zbraně je fyzikální  děj, jehož  účelem a cílem je dopravení projektilu na cíl a  způsobení  požadovaného účinku v tomto cíli. Tento děj probíhá v několika fázích, přičemž každou tuto fázi provází určitý hluk a další jevy. Obecně se fyzikální jevy a děje provázející pohyb vrženého tělesa nazývají balistika. U výstřelu z palné zbraně rozpoznáváme čtyři fáze balistiky:

  balistika Vnitřní (děje doprovázející pohyb střely uvnitř zbraně)

balistika Přechodová (děje doprovázející pohyb střely při jejím opuštění ústí hlavně zbraně po dobu, kdy je tato střela ještě ovlivňována vytékajícími plyny )

• balistika Vnější ( děje doprovázející pohyb střely ve vnějším prostředí )

balistika Terminální neboli cílová ( děje doprovázející dopad střely na cíl )

Každá z uvedených fází výstřelu generuje určitý hluk  který   lze  částečně omezit nebo odstranit, ale také hluk, který  odstranit nelze:

  balistika Vnitřní – úder zápalníku na zápalku, zažehnutí prachové slože,  provázejícím hlukem je i další hluk od mechanicky se pohybujících součástí zbraně

balistika Přechodová – PRO TÉMA –TLUMIČE  NEJPODSTATNĚJŠÍ :  expanze spalných plynů o vysoké teplotě a tlaku  hnaných vysokou rychlostí z ústí hlavně ven  vede k jejich prudkému ochlazení a rozptýlení rovnoměrně všemi směry od ústí hlavně, čímž vzniká tlaková a zvuková vlna,  která  je nejvýznamnější složkou hluku výstřelu a kterou  lze ovlivnit  použitím  tlumiče hluku !

balistika Vnější – hluk střely pohybující se zpravidla vzduchem, jenž může tvořit buďto pouze svist nebo navíc i sonický třesk provázející pohyb tělesa nadzvukovou rychlostí v atmosféře; zde tedy budeme hovořit o problematice užití nadzvukového (supersonického) a podzvukového (subsonického) střeliva.

balistika Terminální neboli cílová – hluk provázející dopad střely na cíl.

 

Z hlediska efektivity útlumu hluku výstřelu se má smysl věnovat pouze dvěma technickým řešením: tlumičům hluku výstřelu a podzvukovým  ( subsonickým ) laboracím  střeliva.

 

Pokud je snahou naprosto maximální útlum hluku výstřelu, existují i technická řešení omezující hluk vnitřní balistiky (např. elektronická spoušť, elektrický odpal a další), nicméně zde je třeba si říci jedno pravidlo vztahující se na naprostou většinu komerčně prodávaných tlumičů hluku:

 Cílem užití tlumiče hluku není úplné odstranění hluku výstřelu, ale snížení hlukové zátěže tak,  aby nedocházelo k poškození sluchu střelce ani osob či zvířat v jeho okolí, případně k celkovému snížení hlukové zátěže v prostředí.

 Veškeré námitky proti legalizaci užití tlumičů hluku jsou vedeny zejména naprostou neznalostí problematiky a ovlivněním právě zejména filmovou tvorbou. A proto prosím nikdo neočekávejte, že užitím tlumiče hluku rázem nikdo neuslyší, že se někde střílí.

 

PRINCIP  FUNKCE  TLUMIČE  ZVUKU / HLUKU / .

Jak již bylo výše řečeno, tlumiče hluku omezují a upravují (moderují, modulují ) šíření tlakové a zvukové vlny provázející opuštění ústí hlavně střelou. Zatímco bez tlumiče hluku veškeré spalné plyny  neřízeně vytékají z ústí hlavně a někdy mohou dokonce i negativně ovlivňovat počátek pohybu střely v rámci vnější balistiky. V případě užití tlumiče tyto plyny nejprve vytékají řízeným způsobem do tlumiče, zde jsou ochlazovány (se snížením teploty se snižuje jejich objem a tedy i tlak) a zpomalovány a teprve poté vytékají z tlumiče do prostředí. Tlumič tak logicky také ovlivňuje úsťový výšleh (záblesk). Je tu napsáno, že plyny z  tlumiče vytékají „řízeně“  a to je velmi podstatné:  Tlumiče hluku jsou poměrně sofistikovaná  zařízení  s mnohdy velmi složitou vnitřní konstrukcí, některé z těch nejmodernějších mají dokonce vnitřní konstrukci zajišťující takzvaný řízený výplach (flow-through design). Vnitřní uspořádání většiny tlumičů zpravidla sestává z kombinace několika  komor  oddělených přepážkami,  jejichž  účelem je zachycení a zpomalení části spalných plynů. Starší a jednodušší konstrukce užívaly prostě kruhové ploché přepážky, vyspělejší pak měly přepážky kónické a s narůstajícími zkušenostmi a zejména technologickými možnostmi se tvar vnitřních přepážek a komor stával složitější a složitější, což na jedné straně zvyšovalo účinnost tlumičů a na straně druhé umožnilo postupné zmenšování jejich rozměrů a hmotnosti. Dnes jsou na trhu tlumiče určené pro malorážky (a dokonce i tzv. moderátory pro airsoft či vzduchovky), pro nejrůznější pistole a přes takřka všechny myslitelné dlouhé zbraně až po velkorážné odstřelovačky  v ráži .50 BMG.

Využití tlumičů v praxi. 

Po dlouhou dobu byly tlumiče hluku určené výhradně pro státní ozbrojené složky, zejména pak armády a i tam hlavně pro speciální síly. Tlumič byl považován za diverzní nástroj, jehož cílem bylo utajení činnosti jeho uživatele. Tento přístup spolu s popisovanou démonizací tlumičů ve filmech vedly k tomu, že trvalo skutečně velmi dlouho, než se tato užitečná zařízení dostala i ke střelecké veřejnosti. Nadále nicméně platí z hlediska použití rozdělení tlumičů na tlumiče pro vojenské účely a pak na ty pro sport či lov. Mnohde se tyto kategorie samozřejmě prolínají.

 Tlumiče pro ozbrojené složky jsou zpravidla určeny na samonabíjecí nebo plně samočinné zbraně, jsou na ně kladeny velmi vysoké nároky z hlediska univerzálnosti, odolnosti a životnosti, ale na druhé straně jsou také požadovány co nejlepší parametry, což může velmi výrazně navyšovat jejich cenu.

 Na druhé straně běžný civilní uživatel typicky vyhledává jednoúčelový produkt určený pro jeden druh střelby, a tudíž si může vybrat tlumič určený přesně pro jeho potřeby.

 V civilní sféře se čím dál více rozšiřuje užívání tlumičů hluku zejména pro lov. Lovecké zbraně jsou zpravidla velmi výkonné (opakovací nebo samonabíjecí) pušky, které  generují velmi vysoký hluk výstřelu. Již jeden výstřel z takové zbraně bez odpovídající ochrany sluchu může vést k nevratnému poškození sluchu jak střelce, tak jeho okolí – včetně loveckých psů. Užití tlumiče hluku při lovu je dnes naprosto běžné (a někde i povinné) v mnoha zemích.

Pro sport doposud tlumiče nebyly nikde vyžadovány, ale to se snadno díky neustále se zvyšující hustotě osídlení může  změnit. Např. ve Švýcarsku, kde je sportovní střelba z dlouhých zbraní součástí národní tradice a také jednou z povinností danou jejich branným systémem, je užití tlumičů hluku na puškách při těchto disciplínách naprosto běžné.

 Rozdělení tlumičů hluku dle konstrukčních odlišností
Byť principiálně jsou všechny tlumiče hluku výstřelu zařízení velmi podobná, jsou zde samozřejmě určité rozdíly, podle kterých se tlumiče mohou dále dělit:

  Montážní Rozhraní – úsťový závit nebo adaptér; tlumiče „našroubované“  napřímo na úsťový závit hlavně jsou logicky jednodušší a tedy i levnější; montážním adaptérem může být speciální tlumič výšlehu, kompenzátor nebo úsťová brzda, případně speciální adaptér ráže, resp. výkon náboje – malorážkové nebo pro velkorážné zbraně, může být i omezení pouze pro podzvukové laborace;  malorážkové tlumiče nemusejí zpravidla snášet velká namáhání ani teploty, tudíž mohou být vyrobeny z lehkých materiálů (slitiny hliníku, ale i karbon) a mohou být menší; tlumiče pro běžné náboje se středovým zápalem bývají zpravidla  multirážové, tedy pro určitou skupinu ráží (např. pro náboje se střelou ráže .30“), nicméně mohou se i zde vyskytnout speciální odlehčené tlumiče určené pouze pro užití střeliva s podzvukovými laboracemi (typicky třeba pro náboj 300 AAC Blackout / 300 Whisper)

Efektivita – hodnota útlumu

technické parametry – rozměry, hmotnost; - zjednodušeně se dá říci, že čím větší, tím účinnější, ale zde hraje velkou roli vnitřní konstrukce tlumiče; hmotnost jde ruku v ruce s celkovými rozměry, ale také s použitými materiály – dnes je mnoho tlumičů vyráběno např. i z titanu

modularita – možnost individuálního uzpůsobení tlumiče různými přídavnými/odnímatelnými moduly

rozebiratelnost – možnost údržby; naprostá většina tlumičů pro velkorážné zbraně je dnes nerozebíratelná, maximálně je možné více či méně rozebírat kvůli čištění jejich montážního  rozhraní; naopak malorážkové tlumiče rozebíratelné většinou jsou, neboť se citelně zanášejí olovem a spalinami a je třeba je mechanicky čistit

určení – např. pro specifické zbraně (samonabíjecí pistole, samočinné zbraně atd.); u zbraní s pohyblivou hlavní (typicky samonabíjecí pistole výkonnějších ráží) se používají speciální, tzv. kinematické nebo impulzní tlumiče s pohyblivým montážním rozhraním, což je zpravidla prodražuje; pro moderní samonabíjecí a plně samočinné zbraně včetně kulometů se dnes konstruují tlumiče s nuceným (řízeným) výplachem, jež snižují působení tlaku na vnitřní mechanismy zbraně a snižují rychlost jejich pohybu.

STŘELIVO : SUPERSONIC versus SUBSONIC .

Správně česky tedy střelivo s NADzvukovou nebo PODzvukovou  počáteční  úsťovou rychlostí střely.  Každé těleso pohybující se atmosférou rychlostí vyšší, nežli je rychlost šíření zvuku, vytváří akustický jev zvaný sonický neboli nadzvukový třesk. Tento jev není jednorázový  (není to tedy jedna rána při překročení hranice rychlosti šíření zvuku, jak se mnozí nesprávně domnívají ), ale kontinuální jev a provází toto těleso po celou dobu jeho pohybu rychlostí vyšší než je rychlost šíření zvuku. Tato rychlost je závislá na mnoha vnějších vlivech, jako je hustota a vlhkost vzduchu, nicméně za obecně přijímanou hodnotu nadzvukové rychlosti se považuje údaj : 340 m/s. Vztaženo na problematiku střelby jde tedy o jev provázející vnější balistiku.

Nadzvukové jsou praktiky všechny kulové ráže pro dlouhé zbraně, a to včetně většiny malorážkových (22 LR. ) U krátkých zbraní mají rychlost vyšší než zvuk zejména běžně užívané náboje ráže 9 mm Luger,  jichž se problematika tlumičů týká asi nejvíce.

 Jak známo, rychlost střely je jedním z nejzákladnějších parametrů ovlivňující charakteristiku a tedy i použití toho kterého náboje. U naprosté většiny střeliva pro dlouhé zbraně je počáteční rychlost střel vyšší než rychlost zvuku minimálně dvojnásobně, výjimečně i trojnásobně. Z toho plyne,  že jakákoliv snaha o snížení rychlosti střel těchto nábojů pod hranici rychlosti zvuku povede k naprosté devastaci jejich balistických vlastností. Proto až na naprosté výjimky neexistují subsonické laborace v Evropě  běžně dostupných puškových nábojů (v USA se lze setkat i s podzvukovými laboracemi některých starších tradičních ráží, jako jsou např. 30-30 nebo 45-70) a pokud existují, jedná se zpravidla o speciální vojenské střelivo. Kromě limitně zhoršených balistických vlastností těchto nábojů ( nepoužitelnost pro lov. Dopadová energie střely je : ½ hmotnosti střely krát rychlost na druhou )  je navíc zapotřebí počítat zpravidla i s výrazně sníženou spolehlivostí u samonabíjecích či samočinných zbraní.

 Z výše uvedeného vyplývá, že naprostá většina tlumičů hluku pro dlouhé zbraně je určena pro střelbu s běžnými náboji v supersonických ( nadzvukových ) laboracích. Tlumič hluku pak snižuje úroveň hluku vznikající v rámci přechodové balistiky a slyšitelný nadále zůstává onen Sonický třesk provázející pohyb střely letící nadzvukovou rychlostí. I tak jsou hodnoty útlumu v zásadě tak významné, že se tlumiče i s běžnými, nadzvukovými náboji zcela běžně používají. Pokud je nějaký tlumič určen výhradně pro užití subsonického střeliva, musí to na něm být výrazně vyznačeno (např. SUBSONIC LOADS ONLY). Toto se ale dle našich znalostí týká aktuálně pouze specifické ráže 300 Blackout (300 AAC Blackout / Whisper).

Pro případně taktické využití je navíc třeba dodat, že sonický třesk nemá tzv. Dopplerův efekt, je slyšitelný prostě vždy jen jednou v určité vzdálenosti od ucha a tudíž nelze podle tohoto hluku určit směr a vzdálenost, odkud výstřel přišel. A dále pak je užití tlumičů hluku v ozbrojených složkách stále rozšířenější ne proto, že by tyto jednotky chtěly utajit vlastní střelbu (neboť jak jsme si již řekli, na takovou úroveň výstřel prostě utlumit nejde). Důvodem je zejména „nezahlušení“  sebe sama vlastní střelbou a možnost verbální komunikace i v průběhu bojového střetu.

U kterých ráží se tedy můžeme běžně setkat s tzv. Subsoniky:
  Pistolové – 22 l.r., 9 mm Luger, 40 S&W
Puškové – 300 AAC Blackout / Whisper, 308 Win., výjimečně 7,62 x 39 mm
Pistolové ráže standardně podzvukové – 6,35 / 7,65 / 9 mm Browning, 9 mm Makarov, 45 Auto

 Co tedy vlastně obnáší taková Podzvuková munice ? V čem se kromě počáteční rychlosti střely liší od standardní  laborace ? V zásadě zejména hmotností střely a z toho se odvíjí případně i tvar střely. Jestliže je výrobce střeliva limitován maximální počáteční rychlostí střely do 330-340 m/s, musí vzhledem k širokému rozpětí různých délek hlavní zbraní, pro něž bývají takové náboje určeny, náboje laborovat povětšinou na ještě nižší hodnoty. Energii předanou cíli pak lze dohonit – a to ještě jen částečně – jedině navýšením hmotnosti střely.

 U střeliva 9 mm Luger je nejběžnějším nábojem standardní laborace střelou o hmotnosti 7,5 – 8,0 g, jež 4“ hlaveň pistole opouští rychlostí kolem 360-370 m/s, zatímco podzvukové laborace mívají střely o hmotnostech od cca 9,0 gramů a rychlosti se pohybují kolem cca 310 m/s. Sice to na první pohled nevypadá na velký rozdíl, ale kinetická energie je v tomto případě u subsoniku zhruba o 20% nižší.

 Druhým faktorem je také změna tvaru střely. Vzhledem k pevně dané ráži a tedy i průměru střely, lze její hmotnost navyšovat jedině zvětšením objemu do délky. To pak znamená, že taková podzvuková střela puškového náboje má kromě třetinové počáteční rychlosti a tím výrazně snížené energie také úplně jiný balistický koeficient (zpravidla výrazně horší) a zcela odlišné balistické vlastnosti a změní se rovněž nastřelení zbraně. Realitou je, že dlouhé zbraně užívající střelivo s podzvukovými střelami jsou schopné jakž-takž  přesné střelby do zhruba 100 metrů, samozřejmě s výrazně menší dopadovou energií.

JAK  SI  VYBÍRAT  SPRÁVNÝ  TLUMIČ  ?

Tlumič hluku je třeba vybírat samozřejmě zejména  podle účelu pro který  má být použit a s tím je spojená zbraň,  na kterou  má být instalován.

 Na začátku tedy známe typ zbraně a její ráži a způsob instalace tlumiče. Nebudeme se zde zabývat různými kleštinami, závrty, drážkami a jinými nestandardními řešeními, základem zkrátka vždy bude úsťový závit na hlavni dané zbraně. Na tento závit můžeme instalovat tlumič přímo nebo přes nějaký adaptér. Pakliže požadujeme možnost ze zbraně střílet jak s, tak bez tlumiče hluku, volba nejspíš padne na nějaký adaptér. Na výběr jsou jednak tlumiče výšlehu nebo úsťové brzdy a pak třeba speciální nástavce (např. typický „trojzubec“ 3-Lug užívaný na zbraních značky H&K). Stanovením těchto dvou kritérií získáme okruh možných řešení a pak již vybíráme dle vlastností samotného tlumiče: Někoho zajímá hodnota útlumu, někoho co nejmenší rozměry nebo hmotnost, svou roli bude bezesporu hrát i cena atd.

 Co se výběru „ráže“  tlumiče týče, je třeba říci, že mnoho tlumičů je tzv. multirážových, neboť jsou dle průměru střely určeny pro celou skupinu ráží (nejrozšířenější jsou tlumiče pro pušky ráže .30“/7,62 mm a takto označený tlumič pak můžete instalovat na jakoukoliv zbraň v rozmezí ráží od 300 BLK po 300 WM). Bohužel aktuální česká legislativa vyžaduje označení tlumiče ráží,  případně všemi rážemi, takže naprostá většina výrobců či dovozců tlumiče značí jen jednou „hlavní“ ráží a je třeba se řídit materiály výrobce ohledně dalších možných ráží. JE také klidně možné (a je to zcela běžné) tlumiče použít i na menší ráže, než pro jaké jsou vyrobeny, pak je ale třeba počítat s nižší hodnotou útlumu (účinností). Mnohé ozbrojené složky takto používají například tlumiče pro ráži 338 Lapua Magnum i na zbraně 308 Win., mnozí lovci zase používají tlumič pro ráže .30“ i na kulovnicích ráží 6 nebo 6,5 mm atd.

 Vlivy tlumičů na zbraně :
Kromě samotné hlavní funkce tlumiče hluku, tedy snížení hlukové zátěže, se jejich užití může projevovat i dalšími jevy:

snížení zpětného rázu a zdvihu
 NĚKDY  i zlepšení seskupení  zásahů , někdy je to naopak.
posun středního bodu zásahu (nutné kontrolní nastřelení)
zvýšení počáteční rychlosti střely (zejména u kratších hlavní tlumič funguje částečně jako prodloužení hlavně)
zvýšené opotřebení hlavně
zvýšené namáhání a opotřebení pohyblivých součástí (u samonabíjecích zbraní)
vracení spalných plynů do tváře střelce
zvýšené znečištění zbraně
snížení spolehlivosti u samonabíjecích zbraní, zejména pistolí s uzamčeným závěrem

Podle tohoto seznamu se zdá, že převažují nevýhody nad výhodami, nicméně je třeba si říci,  že ne u všech zbraní a tlumičů se ty negativní vlastnosti výrazně projevují. Navíc se všechna tato negativa projevují zejména s narůstající intenzitou střelby, zejména pak u samonabíjecích či samočinných zbraní. Pro lovce či sportovce,  kteří  střílí z opakovací kulovnice , ať už na zvěř v honitbě  nebo  na terče na střelnici, jsou popsané negativní vlivy vzhledem k malému počtu ran, navíc vystřelených v dlouhém časovém intervalu, poměrně málo  registrovatelné.

A majitelé samonabíjecích  pušek  si  pak musí sami  zvážit, zdali případné snížení hlukové zátěže  vyváží možné negativní vlivy na jejich  zbraň i na  střelbu samotnou.

..--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 

NOČNÍ  VIDĚNÍ :

PRINCIP
Přístroje na noční vidění pracují na principu noktovizoru- zesilují zbytkové světlo, které se v běžných podmínkách v přírodě vždy vyskytuje a jsou citlivé na infračervené (IR) oku neviditelné světlo. Pro použití v úplné tmě v místnostech a pod. jsou přístroje vybaveny IR ozařovači, které je možno podle potřeby zapnout a požadovaný prostor ozářit umělým IR světlem o vlnové délce 810 nm.
Přístroje se skládají stejně jako denní dalekohledy z objektivu a okuláru, které jsou konstruovány s důrazem na minimální světelné ztráty, ale do cesty je navíc vložen zesilovač jasu (měnič).
Měniče se v dnešní době vyrábějí v generacích: 1, 1+ supergen, 2+, 3.
Každá generace pracuje na jiném principu- jak byly postupně vyvíjeny nové technologie.

 

POPIS ZESILOVAČŮ JASU
Výrobou měničů se dnes zabývá řada firem. Velmi kvalitní měniče dnes vyrábí Ruské firmy: EKRAN, MELZ, KATOD. Prvenství si však stále udržuje nejlepší evropský výrobce firma PHOTONIS, jejiž měniče vynikají velmi čistým obrazem s minimální zrnitostí (poměr signál/šum), vysokou ostrostí (rozlišení), špičkovou elektronikou, velkou odolností proti nárazům a minimální poruchovostí. Světově absolutní špička co do výkonu jsou pro armádu vyráběné měniče 3 generace Americké firmy ITT. 
Při nákupu přístroje na noční vidění je třeba znát, jaké parametry má zesilovač jasu. Nejdůležitějšími údaji pro posouzení kvality a výkonu měniče jsou: Rozlišení, Poměr signál/šum a Citlivost fotokatody. Pokud je udáván pouze údaj o zesílení měniče, nelze objektivně posoudit kvalitu měniče. Hodnota zesílení je velmi nepřesná, udává se v širokém rozmezí a nedá se z ní zjistit ostrost a zrnitost obrazu. Proto je nutno znát všechny údaje měniče a posuzovat je jako celek. Důležitý je též údaj životnost měniče.
 

 Citlivost fotokatody- množství el. energie vytvořené dopadem světla na fotokatodu- udává se v mikro Amperách/ lumen (jas obrazu). Rozlišení- udává počet dvojic čar na 1mm dokud je lze rozeznat jako dvě čáry, než splynou v jednu (ostrost obrazu). Poměr signál/šum- udává kolikrát je užitečný signál silnější, než hladina rušivého šumu, pod kterou nelze obraz vidět (zrnitost obrazu). Zesílení jasu měniče- světlo dopadající na fotokatodu měniče je zesíleno v mikrokanálkové desce a promítáno na obrazovce- kolikrát je světlo zesíleno. Světelnost objektivu- má velmi významný vliv na pracovní dosah přístrojů (př. F 100/1,5)…F 100- ohnisková vzdálenost, 1.5- světelnost. Výpočet- 100 : 1.5 = 66.6    mm - průměr objektivu. Čím nižší hodnota světelnosti tím lepší viditelnost. Optimální hodnota světelnosti do 1,5.

 



Generace 1

Obraz vytvořený objektivem dopadá na fotokatodu měniče- tmavá plocha z přední strany s citlivostí max. 250 mA/Lm, kde se přemění v elektrony a ty se přenáší na fosforovou obrazovku. U tohoto přenosu dojde k asi 1 000 násobnému zesílení. Rozsah spektrální citlivosti je 300- 820 nm. Typické pro tyto měniče je čistý obraz bez šumu, na středu je geometricky přesný, čím dál od středu tím víc je však rozmazaný. Nevýhodou je, že měniče nemají ochranu proti přesycení nadměrným světlem ani automatickou regulaci zesílení jasu. To znamená, že při vysoké úrovni osvětlení např. ve dne, dojde k poškození sundáme-li krytku objektivu. V noci při ozáření blízkých předmětů IR ozařovačem (např. kmeny, větve) dojde ke značnému rozjasnění obrazovky a není možno pozorovat vzdálenější prostor s menší intenzitou světla, při delším trvání i k poškození měniče. Za noci bez měsíce vyžaduje 1 gen. použití  IR ozařovače, obecně platí, že čím větší výkon ozařovače tím kvalitnější obraz a větší dosah. Životnost měniče je 1000 hod. Měniče byly vyvinuty v letech 1970 a stále se vyrábějí. Praktický dosah 100 m. 

 



Generace 2+

Na rozdíl od měničů 1 gen. jdou elektrony z fotokatody s citlivostí 350 až 800 mA/Lm do mikrokanálkové destičky s cca. 10 miliony mikrokanálků, ve které se elektrony násobí a poté se přenáší na fosforovou obrazovku. Zesílení se pohybuje mezi 10-50 000x. Rozsah spektrální citlivosti je 300- 850nm. Obraz měničů 2 generace je po celé ploše stejně ostrý, nedochází u něj ke zkreslení okrajů jako u 1 gen. Měniče mají ochranu proti poškození nadměrnou úrovní osvětlení a nevadí jim pokud se v zorném poli pozorovaného prostoru nachází silné bodové zdroje světla. Automatická regulace zesílení jasu upravuje obraz podle aktuálních podmínek a okamžitě reaguje na náhlou změnu intenzity osvětlení. Životnost měničů se pohybuje mezi 2 000 až 15 000 hod. Měniče byly vyvinuty v letech 1980 a stále se zdokonalují. Praktický dosah dle měniče 100- 250 m.

HOLANDSKÉ měniče firmy PHOTONIS se vyrábějí v řadě:  2+, supergen, XD 4, XR 5. Nejsou to měniče 3 generace, nemají totiž fotokatodu z arzenidu galného. Nejvýkonnější měnič XR 5 může být vybaven technologií autogating pro celodenní operace, která umožňuje použití přístroje v podmínkách s rozdílnou úrovní osvětlení např. v noci ve městě nebo ve dne. Měnič krátkodobě snese vysoké osvětlení aniž by se poškozoval, není však konstruován pro použití ve dne s otevřenou krytkou objektivu ta musí být jako u všech nočních přístrojů na světle zavřena. Novinkou jsou měniče ONYX zobrazující obraz černobíle. Na rozdíl od zelené barvy je obraz detailnější a příjemnější oku, vyrábí se v měniči XD4 a XR5. Holandské měniče vynikají velmi čistým obrazem s minimální zrnitostí, vysokou ostrostí, velkou odolností proti nárazům, vysokým zesílením jasu a minimální poruchovostí. Garantovaná životnost měniče XR 5 je bezkonkurenčních 15 000 hodin. Měniče Photonis jsou stále špičkou v oboru a je to nejlepší volba při výběru přístroje na noční vidění. Dosah 300- 400 m.

 



Generace 3,  a tzv. "4"  USA- ITT

U měničů 3 gen. je citlivost fotokatody 1500 až 2700 mA/Lm. U měničů  tzv. ¨4¨ gen. (mají autogating) je citlivost 2100 až 2700 mA/Lm. Toho je dosaženo použitím polovodičového materiálu GaAs-ARZENID GALNÝ na výrobu fotokatody. Zesílení se pohybuje mezi 30 000 až 70 000 x. Vyrábí je firma ITT Night Vision. Používají se v armádě a jejich vývoz z USA je zakázán. Tyto měniče mají menší šum, daleko vyšší citlivost  posunutou více do infračervené oblasti spektra. Pracují v rozmezí 450 až 950 nm, jsou dostatečně výkonné i v podmínkách s nízkou úrovní osvětlení, kde již lidský zrak není schopen nic rozeznat a nevyžadují použití infračerveného ozařovače. 3 gen. se vyrábí  v několika výkonových stupních- OMNI  III, IV, V, VI, VII. Srovnáme-li nejlepší měnič Holandské firmy PHOTONIS- XR 5 s měničem 3 gen. OMNI VII výroby ITT  v nízké úrovni osvětlení, má 3 gen. menší šum, je citlivější na zbytkové světlo a má jasnější obraz žluté barvy. Měniče 3 gen. mohou být vybaveny technologií autogating stejně jako Holandské měniče, někteří prodejci např. ATN je nabízeji pod označením 4 generace.  Autogating umožňuje použití přístroje v podmínkách s rozdílnou úrovní osvětlení např. v noci ve městě nebo ve dne. Měnič krátkodobě snese vysoké osvětlení aniž by se poškozoval, není však konstruován pro použití ve dne s otevřenou krytkou objektivu ta musí být jako u všech nočních přístrojů na světle zavřena. Životnost měničů se pohybuje okolo 10 000 hod. Měniče byly vyvinuty v letech 1990 a stále se zdokonalují. Praktický dosah dle typu měniče 150- 400 m.

 


 

PARAMETRY   elektro-optického-měniče = EOP = Holandské,  DEP  PHOTONIS , pro porovnání  kvalitativní  řada DEP 0 a řada  XR-5. ( DEP0 a XR-5 se liší materiálem mřížky v měniči ). Nejpodstatnější - zásadní   parametry  kvality  N.V. jsou :  ROZLIŠENÍ / Resolution  a  CITLIVOST=zesílení= Catode sensitivity  a  ODSTUP/ Signal to noise ratio = Signál/ Šum  je zásadní parametr kvality, Udává v jakém  poměru =  je zesílený UŽITEČNÝ signal v poměru k neužitečnému = šum .  Parametry jsou  orientační hodnota která ukazuje o jakou kvalitativní  třídu NV se jedná. Pro rychlou orientaci  v kvalitě  u  konkrétného přístroje  slouží    bez rozměrová  hodnota  FOM  ( figure of merit) . Tu dostaneme  když  vynásobíme hodnotu  ROZLIŠENÍ X  ODSTUP signál/šum.  Minimálně “ použitelný”  je přístroj s hodnotou  FOM 1.000, dobrý je už  FOM 1300 a  špičkový je nad  1.500.  

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Citlivost fotokatody- množství el. energie vytvořené dopadem světla na fotokatodu- udává se v mikro Amperách/ lumen (jas obrazu). Rozlišení- udává počet dvojic čar na 1mm2, dokud je ještě lze rozeznat jako dvě čáry, než splynou v jednu (ostrost obrazu). Poměr signál/šum- udává kolikrát je užitečný signál silnější, než hladina rušivého šumu, pod kterou nelze obraz vidět (zrnitost obrazu). Zesílení jasu měniče- světlo dopadající na fotokatodu měniče je zesíleno v mikrokanálkové desce a promítáno na obrazovce- kolikrát je světlo zesíleno. Světelnost objektivu- má velmi významný vliv na pracovní dosah přístrojů (př. F 100/1,5)…F 100- ohnisková vzdálenost, 1.5- světelnost. Výpočet- 100 : 1.5 = 66.6    mm - průměr objektivu. Čím nižší hodnota světelnosti tím lepší viditelnost. Optimální hodnota světelnosti do 1,5

 ROZLIŠENÍ :    Minimum u DEP 0 =  30 – 70. X      u  DEP - XR5 =  60 – 72. X

ZESÍLENÍ SVĚTLA minimum u DEP 0 = 28.tis až 40.tis. krát    u  DEP-XR5 = 40 a 45.tis.krát

CITLIVOST: DEP 0 = 270 až 700krát,    VÝBĚR=600 až 750krát,    u  DEP- XR5  =700 až 800 µA/lm

ODSTUP:  Signal/šum : DEP 0 = 12 až 20 krát,    DEP 0 Výběr = 20 až 25krát,    DEP - XR5 = 24 až 28 krát.

 

TERMOVIZE :

TERMOVIZE OBECNĚ – VYSVĚTLENÍ :

Dříve než se rozhodnete pro koupi JAKÉHOKOLIV  přístroje který pracuje na principu  termovizního  zobrazování  ( „dělá“  obrázky  z tepla ) si  důkladně nastudujte  o čem to vlastně je, z čeho každý  přístroj sestává a jak to vlastně vůbec pracuje.

KAŽDÝ  termovizní přístroj = kamera ,  sestává z těchto základních částí: ČOČKA  objektivu – povlakovaná obvykle  germaniem + ochrannou vrstvou proti otěru.  Dál je tu SENZOR ( detektor ) který  snímá  pozorovaný objekt  a – PROXY BOARD ( MIKROBOLOMETER ) = Zjednodušeně  řečeno se jedná o počítač, který má za úkol zajistit -- uživatelské ovládání přístroje, ( tlačítka/programy/ typ zobrazení )  A taky  převádět signál z detektoru do digitálního stavu a promítnout ho na další  část přístroje = displej.  Uživatel se  dívá na displej, typu OLED nebo AMOLED.  Zde  svým okem vidí zobrazení pozorovaného objektu. ZÁKLADNÍ  KOMPOMENTY  termovizní kamery = ČOČKA-SENZOR-PROXY BOARD- DISPLEJ  však NIKDO  v  České republice nevyrábí !  Nejobvyklejší původ hlavních částí a součástí  těchto přístrojů prodávaných v ČR   je ve Francii, Izraeli, USA, Číně, Bělorusku atd.atd. Samotná  „těla“ přístrojů – odlitky jsou  zpravidla  rovněž z dovozu. V  ČR se termovizní  přístroje maximálně  skládají dohromady a opravují.

ŹÁDNÝ  KOMPLEXNÍ : VÝZKUM – VÝVOJ – VÝROBA  kompletně  celého termovizního  přístroje  v ČR  neexistuje! Cena přístrojů na trhu  je daná množstvím vyrobených kusů, do kterých se „rozpustí“  náklady  na vývoj a výrobu. U přístrojů zkompletovaných v České republice je výhoda v dostupném  „ domácím“ servisu,  u dovážených pak rozhoduje seriózní značka a původ přístroje.  Kompletní termovizní přístroje se neustále modernizují, vyvíjí se neustále kvalitnější  detektory , proxy boardy, a morální zastarávání je zde daleko rychlejší než u klasické optiky, podobně jako je tomu u spotřební elektroniky. To samé platí o cenách. Budoucnost  tohoto typu – termovizních přístrojů je  rozhodně v Asii , v Číně. Stejně jako u počítačů a mobilních telefonů. ( Čínské město SchenZen má více obyvatel než celá ČR a je to  globální  světové centrum vývoje a výroby  spotřební elektroniky , mimo  jiné i termovizních přístrojů, od A do Z . 

KONSTRUKČNÍ PRINCIPY :

Registrace termovizního obrazu je v podstatě analogická jako registrace obrazu na filmu, nebo na CCD prvku digitálního fotopřístroje, nebo v lidském oku. U všech těchto detektorů je společné,  že v obrazové rovině jsou umístěny světlocitlivé elementy, které zachytí obraz. Do ohniskové roviny objektivu se tedy umísťuje registrační plocha detektoru - FPA (focal plane aray). Infračervené detektory pro tepelné záření vyžadují při výrobě speciální postupy a jsou velmi drahé. Z tohoto důvodu byly v počátku výroby využívány k detekci jen "jednopixelové" prvky. Zorné pole bylo skenováno ve dvou na sobě kolmých směrech, takže obraz se zaznamenal  v časové posloupnosti bod po bodu. Později byly realizovány lineární detektory, kdy v jedné lince byla umístěna řada detektorů a  skenování  probíhalo jen v jednom směru. Vlastní skenování bylo realizováno např. kmitavým pohybem jednoho zrcadla .  Teprve nedávno se objevily dvourozměrné detektory, které umožňovaly současnou registraci celého zorného pole jak je to obvyklé u CCD prvků.  Další zvláštností termovízního  záznamu je okolnost, že tepelné záření vyzařuje vše, tedy i objímky objektivu, zobrazovací čočky a dokonce detektor sám. Aby se zabránilo zobrazování nežádoucích "duchů" je nutno zahrnou další prvky, systém důsledné odclánět nezářivými clonami a zajistit dostatečné chlazení detektoru.  Materiál  ze kterého jsou vyrobeny zobrazovací prvky musí být propustný  pro oblast vlnových délek tepelného záření. Optické sklo samotné  je pro tyto účely nepoužitelné. Typické povlakové materiály využívané u čoček pro termovizní objektivy jsou germanium, ZnS, ZnSe, safír, CSi. Tyto materiály jsou většinou nepropustné pro viditelné světlo.

POUŽITÍ :

Tyto  Termo-kamery  mohou detekovat i malé rozdíly v teplotě,  které jsou zobrazeny v reálném čase jako pozorovaný obraz  reality . To  je velmi vhodná vlastnost pro  Noční pozorování,  neboť v porovnání  s  jinými fyzikálními principy zobrazení  tzv. Nočního Vidění, není zapotřebí vůbec žádné zbytkové  světlo.  Termovizní kamery DĚLAJÍ ZOBRAZENÍ   Z  „TEPLA“   A JEHO  ROZDÍLŮ.  Tohle dělá tyto kamery vhodnými i pro pozorování v nejtemnější noci. ALE !!! Je  vždycky  velký  rozdíl v kvalitě obrazu při pozorování  za  teplé noci a mrazivé noci , nebo po dešti !

NEVÝHODY  současné  TERMOVIZE : 

Žádný  Termovizní  přístroj  nevidí přes sklo, ( okno kazatelny)  ani  přes lidskému oku  neprůhlednou překážku !!!  Tedy nevidí skrz  stromy, listí, obilí, trávu ani žádný podobný porost ! JE TO JENOM  KAMERA !  VŽDYCKY  musí  být  pozorovaný objekt alespoň částečně vidět, být nezakrytý, aby ho Termokamera  zaregistrovala =  ukazuje  pak  jenom ty kousky těla  které  nejsou  zakryté  porostem.   Současné termovizní přístroje mají drahý provoz, doslova „žerou“ baterie.  Další  nevýhoda Termovize  oproti opravdu kvalitním  přístrojům Nočního Vidění  které  pracují na principu  Noktovizoru   je v samotné kvalitě  zobrazení  pozorované scény nebo  objektu. Noktovizor – s kvalitním měničem = mikrokanálkovým  zesilovačem zbytkového světla ukazuje daleko dokonalejší a podrobnější  obraz než  jakákoliv  termovize ! Taky použitelné zvětšení  je  u  Noktovizoru   daleko větší.  U současných  termokamer  je obraz velmi dobrý při zvětšení 1X, u zvětšení 2X už je to znatelně horší a při zvětšení 4X už je to špatné, detaily zvěře stojící 200 m daleko  a více už jsou téměř nerozpoznatelné.  Velmi hrubá korekce  nastřelení.  Při  velikosti pixelu - 17µm, je  jeden klik  cca. 2,7 - 3,5 cm na 100m, v závislosti na průmeru objektivu ! To je opravdu hodně.    NEJVĚTŠÍ  PŘEDNOST  Termovize spočívá v DETEKCI  živého tvora v pozorovaném prostoru. Taky umí lépe  pracovat za mlhy než analog. NV. Spolupráce Termovize a  Noktovize  je pak  v současné době  asi ta ideální  kombinace . Vývoj jde dopředu velice rychle a za pár let  bude  termovizní přístroj mnohem dál než je dnes. A taky levnější než je dnes.

KVALITA  A  NEJDŮLEŽITĚJŠÍ   PARAMETRY  TERMOVIZE .

OBECNĚ platně se dá říct,  že : 

Důležitá je Velikost objektivu, (čím větší, tím lépe. Objektiv průměru 70.mm je lepší než  objektiv 35.mm a ten je zase lepší než objektiv 19mm ) 

Rozlišení ( pixel ) – 640  je lepší  než  384 a toto  je zase lepší než  240.    

Citlivost  detektoru  FPA -  30mK je lepší než 50mK a to je zase lepší než 60mK.

Kvalita  SENZORU  + JÁDRA (Proxy Board- Mikrobolometr – Leisterplatte ) – v současné době jsou v Evropě nejrozšířenější SENZORY od fy. ULIS ( Francie), vlastní JÁDRO ( bývá to  různě pojmenováváné   např. ProxyBoard/Mikrobolometr / Leiterplatte ) to je takový počítač  který  zajišťuje uživatelskou funkci přístroje. ( aby to dělalo to, co má )

Zobrazovací Displej obrazovky Termovize.  Starší  displej typu OLED  je méně kvalitní   nejnovější displej typu AMOLED ( tento displej je např.  v telefonech I-PHONE, umí mnohem, mnohem více odstínů černé než OLED  )  Zobrazovací  body - Pixely na obrazovce mají velikost  od  17µm .  Lepší je velikost  12 µm  = obraz je podrobnější a čitelnější.

OBECNĚ se snad  dá říct, že  VÝBORNÝ   Termovizní přístroj má Objektiv min. 70.mm / Rozlišení  FPA 640 a Citlivost 30mK , velikost pixelu 12 µm/ frekvence 50Hz.   ALE takový přístroj  je velice, velice  drahá záležitost.  O něco  málo  méně  dobrý,  ale pořád   dostatečně  dobrý   pro pozorování a lov zvěře,  a taky  mnohem  levnější  je konfigurace: Objektiv 50mm /  Rozlišení  384 FPA, Citlivost 50mK /  pixely o velikosti  17µm /frekvence 50Hz.   Lidské zdravé oko = mladého člověka  zde téměř  nerozezná  zásadní  rozdíl v pozorované scéně,  ale cenově je to polovina přístroje s prvně uvedenými parametry.  Uživatelů  kteří nemají  až  tak vysoké nároky na kvalitu termovizních přístrojů,  nebo jsou ekonomicky limitovaní  cenou přístroje je ve společnosti více než těch co cenu vůbec neřeší.  Pro lov divočáků  na hromadách bohatě postačí přístroj s rozlišením :384x288. Tyto přístroje nejsou drahé a budou čím dál levnější, stejně jako telefony, počítače, televizory, atd.atd.